1863

* 14. 1. druhé polské povstání (Podobně jako u nás se začíná národní uvědomění šířit i v Polsku. První povstání vypuklo v roce 1861, kdy došlo ke krvavé srážce vojska s lidem. K dalšímu násilně potlačenému povstání došlo v lednu 1863. Tentokrát proti potlačení protestovaly evropské země, přesto přišli Poláci o zbytek své svobody. Na úřadech ani ve školách se polsky nemluvilo, mnoho konfiskovaných statků bylo prodáno Rusům. Pozn. red.)

* Náramné sucho.

* Většina českých poslanců viděla, že říšská rada chová se k menšině federalistů a autonomistů nešetrně, již do říšské rady roku 1863 nepřišla a jich příkladu následovali Moravané. Poslanci čeští rozlišili se od r. 1863 na stranu staročechů vedených Palackým, Riegrem a Braunerem, k nim se hlásila většina poslanců, a mladočechů vedených Sladkovským a E. Grégrem, kteří stáli o spojenectví se šlechtou. Tito hlásali větší důraz na zásady liberálně demokratické. (Roku 1863 vstoupilo 11 českých poslanců vedených F. L. Riegrem do tzv. pasivní opozice, neúčastnili se jednání říšské rady a tento svůj postoj písemně říšské radě oznámili. Dalších pět poslanců se mandátu vzdalo. Český poslanecký klub se tím rozpadl, čtyři moravští poslanci odešli až v listopadu 1864. Období tzv. pasivní rezistence trvalo až do roku 1879. Rozdělila se i samotná česká politika, zastánci pasivního odporu staročeši vedení F. Palackým, F. L. Riegrem a F. A. Braunerem reprezentovali  liberálně konzervativní názory. Proti nim stáli mladočeši v čele se K. Sladkovským a E.  Grégrem, kteří reprezentovali radikálnější demokratická stanoviska. Pozn. red.)

* Začaly se ujímat na Moravě památné pouti svatojánské do Prahy. Ti, kdo do Prahy nemohli, našli náhradu jakousi v domácích pěveckých a čtenářských spolcích, které začátkem let 60.  začaly vstupovat do života, a to nejen ve městech, ale i někde na venkově. Vedle zpěvu byly oblíbeny na besedách i deklamace rázu vlasteneckého, ale i časově tendenčního.

* Tisícileté jubileum příchodu slovanských apoštolů, 28. 9. sochy sv. Cyrila a Metoděje na Hostýn převezeny, 15. 8. 1864 posvěceny.

Sova:
* Čtenářský spolek zvolil odbor, jenž se staral, aby na Sv. Hostýně sochy sv. Cyrila a Metoděje postaveny byly. Sbírány všude příspěvky. Dne 28. září 1863 byly sochy z Kroměříže do Bystřice dovezeny, odkud zavezeny do chrámu svatohostýnského.

Krumpholc:
* 19. 8. Ignác Kudela se zavázal, že za 24 rýnských postaví kašnu. Kameně byly již dovezené, a od stavění upuštěno. Nákres doposud leží na radnici, kameně jsou sem tam po Bystřici roznošené, ale kašna i s vodovodem se má teprv stavět.

* Pošta změnila se v jízdní a pěší – až konečně jenom v jízdní a rozšířila se později i na Přerov.

Krumpholc:
* Dánská válka. (Dne 1. února 1864 překročila spojená vojska Rakouska a Pruska hranice Šlesvicka-Holštýnska a zahájila válku proti Dánsku. 1. srpna bylo uzavřeno příměří, válku ukončil 30. října 1864 tzv. vídeňský mír. Pozn. red.)

* O sv. Janě vypravil první zvláštní vlak do Prahy mlynář František Žižka v Horce  u Olomouce (na své risiko) za příčinou pouti svatojánské a spojené s ní pěvecké slavnosti pražského Hlaholu nedávno založeného. Od té doby pak společnost státní dráhy za jízdné 5 zl. tam i zpět vypravovala zvláštní vlaky sama a vždy s dobrým ziskem.

* Snad první známý dopis z Bystřice do českých novin. Psalť do Hlasů brněnských zprávu o dovozu soch sv. Cyrila a Metoděje z Kroměříře do Bystřice a odtamtud Slavkovem na Hostýn. Horliví vlastenci, zvláště nábožní občané z Hulína, jmenovitě páni Jan Čáp, Karel Dočkalík, sami se u nás ohlásili, nabízejíce se ke cti a chvále Boží a svatých apoštolů Cyrila a Metoděje jich bezplatně z Kroměříže do Bystřice dovézti, začež jim zde veřejně děkujeme slovy: Pán Bůh vám to hojně odplatit ráčiž! Den, ve kterém sochy do Bystřice dovezeny byly, zůstane nám u věčné paměti, a to tím více, jelikož se tak velká obětavnost i u jiných osadníků o dovezení soch až na horu hostýnskou téhož dne dokázala, že velký zástup lidu zdejšího a venkovského, velké duchovenstvo a c. k. páni úředníci a páni představení se při tom zúčastnili. Po kratinkém odpočinku před mým domem ubírali jsme se ven z města a kolem pahorku zv. Bedlina dále ku Slavkovu, kde už čekali koně a tažný dobytek ku přepřihnutí do kopce od tamějších vesničanů a velký zástup lidu s radostí na nás. Sešlo se tam tak velké množství tažného dobytka na pomoc, že ho ani desátý díl zapotřebí nebylo, za kteroužto ochotu vám slavkovští obyvatelé s vděčností volám: Sláva vám! Pak se sochy sdělaly a do kostela prozatím postavily.

* V pondělí 15. 8. 1864 sochy sv. Cyrila a Metoděje na Hostýně posvěceny.

Sova:
* R. 1864 jarní počasí nepříznivé – až v létě mohlo se přikročiti ku postavení soch před chrámem svatohostýnským. Dne 15. srpna posvětil sochy děkan holešovský svobodný pán Horecký.

Krumpholc:
* Bystřice přidělena k notářství v Hranicích (dosud v Lipníku r. 1856).

* Bystřice povýšena na město. (Po příchodu Thonetů do Bystřice došlo k prudkému nárůstu počtu obyvatel městečka. Zatímco v roce 1833 měla Bystřice 1 463 obyvatel a 217 domů, rok po založení Thonetovy továrny už tady žilo 2 000 lidí ve 225 domech, v roce 1869 bydlelo  2 225 obyvatel města ve 264 domech a na přelomu 19. a 20. století stoupl počet obyvatel dokonce na 3 857. Díky rostoucímu počtu obyvatel i postupující industrializaci mohla Bystřice v roce 1864 získat statut města. Život jejích obyvatel to zřejmě příliš neovlivnilo, o čemž svědčí fakt, že změnu statutu zaznamenal pouze jediný kronikář. Pozn. red.)

* Vydán nový volební řád do obcí. Bývalí dominikalisté a řemeslníci nabyli většiny v obecním výboru.

Galuška:
* Když r. 1864 nový obecní řád vydán a řád volební v obcích (v českých zemích byla od roku 1864 zaváděna nová obecní samospráva, pozn. red.), obdrželi bývalí dominikalisté a řemeslníci v obecním výboře většinu, pastva dobytka na obecních pastvinách ochabovala.

Krumpholc:
* Jako všude i u nás lidé radostně vítali novou civilisaci. Opouštěli venkov a hrnuli se do města – do továrny. Odkládali bez rozmýšlení staré zvyklosti, ty byly namáhavější. Je méně únavné pracovat v továrně než na poli – ač vlivem strojů i na venkově nové pracovní metody ubíraly životu tvrdosti.