1884
Sova
* Potvrzen tržní řád k vybírání poplatků z obilí, z místa a z jarmarečních boxů (Bystřický tržní řád, pozn. red.).

Krumpholc
* R. 1884 potvrzen tržní řád k vybírání poplatků z míst, obilí atp.
* Ferdinand Heller, český hudební pedagog, jenž sestavil tanec besedu, přijel i do Bystřice p. H. ukázat, jak se má beseda tančit. Cvičili ji ve stolařské dílně u Zbořila v Dolní ulici a pak u Skálů. (Podle Ottova slovníku naučného sestavil „salonní tanec“ Beseda na popud Jana Nerudy zemský taneční učitel Karel Link v roce 1863. Ferdinand Heller je autorem hudby k tomuto tanci. Poprvé se beseda tančila v Konviktském sále v Praze v listopadu roku 1863. Pozn.  red.).
* Z divadelních společností dojížděla do Bystřice společnost Choděrova, Standlerova a Štětkova. Hrávaly v zahradě U zlatého jelena (v Holešovské ulici). V letech 1882–1886 zůstali dva z herců Šubert a Rejmiš v Bystřici – oženili se... Rejmiš se později stal nájemcem Thonetova kasina na konci továrních domků.
* Bismarck zakládá německou koloniální říši... (V roce 1884 vznikla Německá východoafrická společnost, která si kladla za cíl získat kolonie pro Německo. Bismarck si sice od získání kolonií příliš nesliboval, přesto se o ně pokusil a  využil k tomu situace politického uvolnění v Evropě. Protože ale Německo o získání kolonií začalo usilovat až čtyři století po „tradičních“ koloniálních velmocích, získalo už jen malá území v Africe a v Tichomoří. Pozn. red.)  Dne 9. 5. 1884 prohlásil v říšském sněmu německém právo na práci.

1885
Sova
* R. 1885 vyhořely stodoly Frant. Kotasa a Frant. Bartoška.

Krumpholc
* R. 1885 založen v Bystřici I. Mährischer Radlerverein (První moravský spolek cyklistů, pozn. red.).
* Pěvecko hudební spolek Hostýn provedl dne 15. 3. změnu stanov (...),  ale nové stanovy z místodržitelství zamítnuty.
* Zřízen nový hřbitov nákladem města Bystřice a přifařených obcí Rychlova, Lhotky a Chvalčova, poněvadž starý už nepostačoval a vykopávali těla ještě nezetlelá. Zdravotní komise uznala, že místo je vhodné, že země brzy stráví mrtvá těla – ač zdravotní znalci poukazovali na zákon nařizující zřizování hřbitovů pod osadami a navržených míst bylo několik, jich země nebyla uznána za vhodnou. Hotový hřbitov byl na žádost obecního zastupitelstva posvěcen dne 4. srpna 1885. Kázání faráře Kremla tak dojala posluchačstvo, že celý zástup skropil slzami to svaté pole, načež za zpěvu žalmů hřbitov vykropen a kadidlem posvěcen.

Galuška
* V r. 1885 zakoupením více pozemků zařízen byl vlevo při hostýnské cestě za Bystřicí nový velký hřbitov (...) při konci hřbitova postaveno obydlí hrobníkovo, zároveň co zahradníka hřbitovního, a umrlčí komora.
Hřbitov jest bezmála úplně mrtvoly poset, jejichž rovy zdobí pomníky a kříže počna od chudoby do nádhery (...). Mnohý si i co mrtvola ponechal hodnost, kterou zaživa požíval a po smrti pro spolumrtvé nepotřebuje. K večeru dne Všech svatých spatřiti lze zámožné se pyšně okolo rovů nádherně ověnčených a osvětlených procházející a chudinu při malém světélku své milé nebožtíky oplakávající klečíce. Přiléhaje k tomuto hřbitovu dal Arnošt svobodný pán z Loudonu zříditi rodinný hřbitov panství Bystřického (...), v němž se nalézá z křesaného kamene vystavená krásná kaple Panny Marie hostýnské.

1886
Galuška
* Učení Volapüku započalo sice r. 1886, avšak jako ruština r. 1867 u zvukosloví přestalo. (Volapük byl první umělý jazyk, který v roce 1879 vytvořil švýcarský prelát Johann Martin Schleyer. Základem pro tvorbu slov se staly angličtina, němčina a latina, podle Ottova slovníku naučného „zpotvořené k nepoznání“. Jazyk byl ale k učení poměrně komplikovaný a brzy jej nahradilo esperanto, s nímž v roce 1887 přišel varšavský lékař dr. Zamenhof. Pozn. red.)

Krumpholc
* Volapük v Bystřici.
* R. 1886 prodloužena dráha do Rajnochovic.
* V lednu rozešel se za předsednictví Stejskala Čtenářský spolek a změněn v Občanskou besedu s podržením téhož jmění. Pěvecko-hudební spolek Hostýn identický s Občanskou besedou.

Galuška
* Donat Zifferer, zámožný architekt ve Vídni, za poděkování šťastného přes 100 let trvajícího pobytu jeho předků a rodiny v Bystřici postavil a upraviti dal na svůj náklad nemocnici a odevzdal ji obci, za což jmenován čestným měšťanem. Dle přání dárce nese nemocnice nápis Gemeinde Hospital a Obecní nemocnice. Stavba o jednom poschodí důkladně pro nemocnici provedená, zahradou obklopená a nad vchodem vznáší se hlava bůžka léčby Asklepia, syna Apollonova.

1887
Krumpholc
* Nemocnice obecní. Když Vejvoda odpíral návrhu na pojmenování nemocnice Gemeinde Hospital, Thonet namítal, že Hospital je jméno mezinárodní. (Viktor Thonet, o němž je tady řeč, byl v té době bystřickým starostou. Nemocnici založil vídeňský architekt Donat Zifferer v roce 1886. V zakládací listině je uvedeno, že je nemocnice určena pro všechny obyvatele Bystřice bez ohledu na jejich národnost a vyznání. Obecní nemocnice obklopená zahradou stála v Holešovské ulici. Její zakládací „listina“ z hedvábí s podpisy zakladatele, městských úředníků, Thonetů i Loudonů se dochovala dodnes. Vzhledem k jejímu špatnému stavu byla předána do Státního okresního archivu v Kroměříži k restaurování. Pozn. red.)
* Dne 4. 5. 1887 přišli Pater J. Cibulka a Pater A. Zimmerhackel na Hostýn.
* Nové nádraží č. 409. Dráha prodloužena k Valašskému Meziříčí.
* Bismarck sjednal s carem tajnou zajišťovací smlouvu. (17. června 1887 podepsal německý kancléř Otto von Bismarck s ruským carem Mikulášem tříletou dohodu o neutralitě pro případ konfliktu Německa nebo Ruska s třetí velmocí, s výjimkou agresivní války Německa proti Francii, Rusku nebo Rakousko-Uhersku. Tajným dodatkem se Německo zavázalo uznat územní nároky Ruska na Balkáně. Pozn. red.)

 Připravila -eda-