- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Bystřičtí páni – část 4.
- Archeologická vycházka
- Až pak nás napadlo, že jsme se mohli bát...
- Blahopřání
- Bystřická ZUŠ potvrdila své dobré jméno
- Čertovo kopyto v knihovně
- Čištění Bystřičky
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1884 – 1887)
- Den se STONOšKOU 2012
- est jeho památce
- Figurky a kostky v Sovadině
- Házená
- Historie Sokola 3. část
- Informace o splatnosti místního poplatku za likvidaci komunálního odpadu pro rok 2012.
- Jaké bylo počasí v březnu 2012
- Jaro ožívá
- Kašna s vodní sochou se opravuje
- Koncert chrámové hudby
- Kopaná
- Krásný svět fantazie
- LÉTO SE VČELÍNEM
- Minigolf – termínová listina pro rok 2012
- Mladší přípravka FK Bystřice pod Hostýnem uhrála 2. místo
- Modernizace výuky na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků
- Noc s Andersenem
- Podhoran je na prodej, radnice zvažuje možnosti
- Projekt Games 4 English
- Přednášeli jsme babičkám a dědečkům
- Případy Miluše Dovrtělové
- Rozloučení
- S Bastardy na Školním výletě
- Servis knihovny
- Sociologický průzkum mezi obyvateli Bystřice pod Hostýnem
- Společenská kronika
- Úklid Hostýnských vrchů
- Ulice Pod Zábřehem bude v červnu jako nová
- V kruhovém zámeckém sále přibyl nový obřadní stůl
- Vydání prvního občanského průkazu v 15 letech
- Zámek Bystřice pod Hostýnem zahájil sezonu
- Ze života naší třídy
- Žáci základní školy Bratrství Čechů a Slováků hodnotí po roce její bezbariérovost
- 90 let kopané v Bystřici pod Hostýnem (1921–2011)
V dalším pokračování seriálu Bystřičtí páni jsme doputovali do poloviny 15. století, kdy Milota mladší z Tvorkova prodal své podhostýnské majetky spolu s novou bystřickou tvrzí Vokovi ze Sovince.
Páni ze Sovince náleželi, podobně jako většina dosavadních vlastníků Bystřice, ke starým moravským panským rodům. Rod vyšel z Hrutoviců a první, kdo se jako pán ze Sovince psal, se v polovině 14. století připomíná Vok z Úsova, zakladatel hradu Sovinec.
Ve 14. a 15. století zastávali páni ze Sovince významné funkce v zemských úřadech, např. nejvyšší zemský soudce. V husitských válkách najdeme sice pány ze Sovince na obou bojujících stranách, valná většina členů rodu patřila ale ke kališníkům. Působili ve službách Jiřího z Poděbrad i jeho nástupce Vladislava Jagellonského. V srpnu 1474 jejich panství zpustošil Matyáš Korvín.
Na svém panství dolovali páni ze Sovince stříbro, zlato i železnou rudu, těžba ale nebyla příliš úspěšná, proto Sovinec v polovině 16. století prodali.
V 15. století se rod rozdělil na tři větve, jedna z nich ve stejném století vymřela, další mizí z českých dějin o sto let později a třetí získala panství v Čechách. Psal se tehdy rok 1507, když Aleš ze Sovince odešel do Turnova s nadějí na lepší život. Stal se sice hejtmanem na Hrubém Rohozci, ale už jeho synem i tato větev vymírá.
K nejvýznamnějším členům rodu patřil kromě už zmiňovaného Voka ze Sovince také Jan, který zastával post nejvyššího olomouckého soudce a za své služby císaři obdržel blíže nespecifikovaná území. Bystřici pod Hostýnem vlastnil rovněž Vok ze Sovince, ovšem o sto let mladší, než ten, o němž se zmiňujeme na začátku. Bystřice mu patřila jen krátce, v roce 1447 ji koupil a hned zase prodal. Novým majitelem se stal Jan Zub z Landštějna.
Páni z Landštejna pocházeli pro změnu z Čech. Byli potomky slavných jihočeských Vítkovců, spřízněn s nimi byl i jeden z nejmocnějších českých rodů, páni z Rožmberka. Tomu napovídá i rodový erb. Patřila jim Třeboň, Jindřichův Hradec a především mohutný hrad Landštejn. Ve druhé polovině 13. století jej získal Sezima z Vítkova. Páni z Landštejna vlastnili rozsáhlá území od výše zmiňované Třeboně, přes Trhové Sviny, Lipnici, Lomnici, Veselí, Žaleč až po Rakovník.
K nejslavnějším členům rodu patřili válečníci Ojíř a Vítek, a také Vilém, moravský hejtman. Vilém působil ve službách Jana Lucemburského i Karla IV., a stal se také pražským purkrabím.
Už ve 13. století měl nejstarší člen rodu Vítek z Klokot tři syny Pelhřima, Vítka a Ojíře. Landštejnové se dělí do několika větví, větev Pelhřimovu a Ojířovu, třetí větví se stali Svitákové, potomci Vítka ze Skalice. Ve 14. století k nim přibyli také Zubové z Landštejna, kteří obývali původně hrady Borotín a Střelu, později jim patřily také Chlumec, Bohdaneč a Kostelec nad Labem. Posledním Zubem z Landštejna se stal jistý Zapy, který zemřel v chudobě roku 1555. Pátou větví byli Moravanové, pocházející původně snad od Ojíře, který už od roku 1360 vlastnil statky na Moravě. Moravanští Landštejnové byli stoupenci husitů a jejich sídlem byly Milotice. V době husitských válek se Jan starší a Jan mladší zmocnili také panství kroměřížského.
A právě tento mladší Jan získal v roce 1447 také Bystřici. Jak se dočítáme v Dějinách města Bystřice pod Hostýnem Ladislava Hosáka, Jan mladší zemřel někdy před rokem 1459 a Bystřice připadla jeho synovci Jiřímu. Tomu patřily kromě výše zmíněných majetků také Kurovice.
Bystřickému působení Jiřího z Landštejna musíme věnovat více prostoru, protože listinou vydanou 9. října 1461 změnil svým podhostýnským poddaným životy, když je osvobodil od odúmrti. Do té doby, pokud někdo z poddaných zemřel bez potomků, připadl jeho majetek vlastníkovi bystřického panství. Poté, co listina vešla v platnost, mohl každý svůj majetek odkázat, komu chtěl. To znamenalo výrazné uvolnění poměrů v městečku i jeho okolí. Pokud totiž městečko toto právo nemělo, lidé se do něj neradi stěhovali a pokud zde už bydleli a neměli děti, svůj majetek hleděli raději utratit.
Jiří z Landštejna patřil ke stoupencům Jiřího z Poděbrad a za své služby od něj získal hrad Buchlov. V roce 1468 Jiří zemřel, ale dění v Bystřici po jeho smrti je obtížné sledovat. Z listiny vydané v roce 1474 v Moravské Třebové se dozvídáme, že se městečka ujal jako poručník Smil z Landštejna a po jeho smrti jeho bratr Vilém. Z jiných pramenů ale vyplývá, že se v roce 1466 bystřické zboží opět na kratičkou dobu vrací do rukou pánům ze Šternberka, a také znovu Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka. Do situace vstupují také Jiříkova matka Barbora z Víckova, jeho sestra Markéta i manželka Machna Brtnická z Valdštejna. Hosákovy dějiny města podrobně popisují, jak velké zmatky na Bystřicku po Jiříkově smrti nastaly. Panství bylo hluboce zadluženo a poměrně komplikovaně šlo z jedněch rukou do druhých. Vzhledem k tomu, že zápisy do Zemských desk se, jak jsme psali už v prvním díle Bystřických pánů, odehrávaly zpravidla delší dobu po samotném prodeji majetků, víme jen, že v roce 1480 patřila už Bystřice Mikuláši z Hustopeč.
-eda-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik