FOTO Z DEPOZITÁŘE
Lidové obrázky na skle

Listopadovým, v pořadí už devátým, předmětem z depozitáře jsou lidové obrázky na skle. Na našem území se s nimi setkáváme zhruba od druhé poloviny 18. století ve vesnických domácnostech. Obrázky se těšily velké oblibě a úctě, protože zobrazovaly postavy světců. Světci, patroni, působili ve vesnické domácnosti v roli ochránců, kteří měli zázračnou moc. Nejčastěji byli na skle vyobrazeni Ježíš Kristus, Panna Maria, svatý Florian, který chránil před ohněm, Jan Nepomucký, ten ochraňoval před velkou vodou, svatý Josef chránící rodinu, svatá Kateřina střežící dívky a panny, svatý Antonín pomáhající v nouzi apod. Malovaly se i další náboženské motivy, např. hořící srdce Ježíšovo nebo Mariino, Boží hrob, svatá Trojice a jiné.

Malířskou technikou zvanou podmalba tvořili většinou neškolení malíři, v době sklářské krize malovali i samotní skláři. Malovali často na levné, kazové sklo a většinou sídlili v blízkosti skláren. Temperovými barvami, černou či hnědou, nanesli na spodní stranu skla motiv, který převzali z předlohy. Základ malby tedy tvořila kontura. Nejdříve malíř namaloval detaily, které jsou divákovi nejblíž: oči, obličej, oděv, stíny. Vzniklá pole potom domaloval barvami. Poslední barevnou vrstvou bylo pozadí, často amalgamové – zrcadlové. Když byl obrázek hotov, zarámoval jej jeho autor do tenkého dřevěného rámu. Lidé si mohli koupit obrázky na jarmarcích nebo poutních místech.

Obrázky zdobily výklenky Božích muk, venkovské kapličky a kostelíky i lidská obydlí na vesnici. Tam se nacházely vždy v rohu obytné světnice nad stolem. Toto místo se nazývalo svatý kout a bylo přirozeným centrem rodinného života. V rohu kolem stěn stály lavice, stůl a židle pro hospodáře. Nad stolem na stěně byly šikmo zavěšeny obrázky světců, horní okraj od stěny, dolní o stěnu opřený.

Předválečné bystřické muzeum mělo ve své sbírce 78 lidových podmaleb, celkem devět jich nepřežilo válečné stěhování. Velká část se jich do Bystřice nevrátila z Kroměříže, část je jich v dlouhodobých zápůjčkách v Rymicích a Kroměříži, část byla převezena do muzea na Rusavě. Při převodu muzejních sbírek z Kroměříže zpět do Bystřice ve druhé polovině devadesátých let bylo do zámku převezeno celkem dvacet dva obrázků. Tehdejší bystřický personál s těmito křehkými předměty zacházel bohužel velmi neopatrně, takže ty, které zůstaly „v celku“, bychom spočítali na prstech jedné ruky. Zbytek musí postupně projít restaurátorským zákrokem, při němž se jednotlivé střepy upevní mezi dvě tenká skla, která je budou držet při sobě.

Jedním ze zachovalých obrázků ve sbírce bystřického muzea je např. obrázek z poloviny 19. století zpodobňující Nejsvětější srdce Ježíšovo s polopostavou Krista v modrém plášti a s hořícím srdcem na hrudi. Obrázek má inventární číslo 647 a v jeho dolní části je v černém poli nápis „Herz Jesu“. Podle legendy se svaté Markétě zjevil Kristus a ukázal jí své srdce na plamenném trůně ovinuté trnovou korunou. Dokázal jí, že je naplněno hořící láskou k lidem. Srdce je také symbolem středu lidské bytosti, symbolem lidskosti, vztahů a lásky.

            -eda-